Okresní město Náchod s necelými 21 tisíci obyvateli leží na hranicích Čech v důležitém místě, kde se údolí se zemskou stezkou podél řeky Metuje zužuje tak, že se mu říkalo Branka. Tento vstup do země byl tak důležitý, že zde byla i před 2. světovou válkou budována největší opevnění proti Německu.
Trocha historie nikoho nezabije
Město vzniklo v době, kdy statisticky vzniklo nejvíc našich měst, a to za Přemysla Otakara II. v polovině 13. století. Zakladatelem byl rytíř Hron z rodu Načeradiců, který se pak zval „z Náchoda“ a jeho rod vymřel po meči v roce 1672.
Předchůdcem města byla ves v místech Starého Města s kostelem sv. Jana Křtitele. Ale město až do 18. století nezaznamenalo Náchod větší růst, šlo jen o panské sídlo a pod ním městečko s náměstím, řady domů kolem něho a obklopené hradbami. Dřevěné domky se ještě táhly podél cesty k hranicím do míst dnešního nádraží, podél silnice u kostela sv. Michala ke Starému městu a konečně podél dnešní Poděbradovy ulice částí Nový svět.
Nástup nové doby
Novou dobou, a nejen pro Náchod, byl rok 1850, kdy vznikly městské, ale i obecní, samosprávy. To přineslo zejména po napojení na železnici rozvoj průmyslu. S tím samozřejmě přišel i rozvoj školství, ale také prudký nárůst počtu obyvatel a s tím spojený stavební rozmach. S tím se města vyrovnávala různě, záleželo na vztahu k minulosti. V Náchodě to znamenalo v historickém jádru bourání a stavbu nových budov, hlavně radnice. Ale přibylo i secesní městské divadlo aj.
Textil přinesl změnu
Nástup průmyslové revoluce vstupoval Náchoda pozvolně, šlo zejména o textilní výrobu. Ta začínala faktorskými firmami, ale až roku 1882 byly postaveny první dvě malé mechanické tkalcovny. Na začátku 20. století se z Náchoda stalo jedno z největších bavlnářských center Rakousko-Uherska, městu se říkalo „Manchester východu“.
Dnešní Náchod
Město má dnes vzorně udržované historické památky a vedle toho i moderní výstavbou. Průmysl je tu tradičně textilní, ale i gumárenský a elektrotechnický. Je zde bohatá síť obchodů a služeb, je zde i pivovar.
Kultura
Kultura ve městě má bohatou tradicí v A. Jiráskovi a J. Škvoreckém. Město má Regionální muzeum se stálou expozicí dějin města a okolí. Galerie výtvarného umění v bývalé zámecké jízdárně s Galerií ve Slávii a Galerií „U Mistra s palmou“ nabízejí bohatý také celoroční programy. Společnost Beránek pořádá v divadle Dr. Josefa Čížka každý měsíc divadelní představení, koncerty různých hudebních žánrů, literární večery, přednášky, plesy a další pořady pro širokou veřejnost. Kulturu podporují dále Dům dětí a mládeže Déčko i Kino Vesmír.
Ve městě se pořádají kulturní akce, jako jsou Reprezentační ples města a Pivovaru Náchod, Náchodskou prima sezónu jako festival studentské tvořivosti a přehlídku jazzu. Z dalších akcí uvádíme Camerata nova jako hudební přehlídku komorních sdružení, Náchodské kulturní léto, Vavřineckou pouť, Den fotografie, Orlicko-kladský varhanní festival a Náchodský výtvarný podzim.
Zámek
Zámek, vzniklý z původního středověkého hradu, má dnes zejména renesanční charakter díky sgrafitům. Interiéry, které mohou návštěvníci projít, jsou ale většinou daleko mladší, hlavně však zámek nabízí bohatou sbírku maleb a bruselských gobelínů. V zámeckém příkopu žijí medvědi Ludvík a Dáša.
Památky Náchoda
Z dalších památek města je nutno zmínit na náměstí kostel sv. Vavřince, pranýř, starou radnici, hotel a divadlo Beránek, děkanství a kašnu. Město má i zbytky středověkého opevnění. Památkou jsou i kostel sv. Michaela v Komenského ulici, již uvedený hřbitovní kostel sv. J. Křtitele. Z vojenských památek to jsou pamětní kříž ze sedmileté války, vojenský hřbitov z války 1866, který byl původně hřbitovem založeným pro zemřelé císařské vojáky ze sedmileté války roku 1762, upraven jako romantická zřícenina gotického chrámu pro vojáky z roku 1866 zemřelé na následky bojů u Náchoda, České Skalice, Svinšťan i Hradce Králové.
Další atraktivní místa v okolí
Zajímavé jsou zrušené lázně Běloves s minerálním pramenem Ida, který se kdysi stáčel a byl nabízen v prodejní síti. Již jsme zmínili vojenská opevnění z roku 1938, což jsou zde mohutné betonové pevnosti. Z nich jsou veřejně přístupné pěchotní sruby Březinka, Babí, Běloveský pevnostní skanzen a hlavně pevnosti na Dobrošově a jeho okolí.
