Město Jirkov má necelých 21 tisíc obyvatel. Leží na úpatí Krušných hor na jihozápadním okraji Mostecké hnědouhelné pánve, protéká jím Podkrušnohorský přivaděč a řeka Bílina. Život v Jirkově je také ovlivněn tím, že je těsně spojen s městem Chomutov, takže například obě města mají společnou městskou hromadnou dopravu.
Pár vět z historie
Jirkov vznikl jako kolonizační ves na česko – saském pohraničí. O počátcích nemáme bližší informace, ale zřejmě vznikl ve 2. polovině 13. století za panování krále Přemysla Otakara II. Tehdy tu již stál kostel, který se připomíná roku 1352. Zajímavá pověst je z doby husitské, kdy Jirkov před zničením zachránila roku 1421 mlha. Městem je Jirkov od roku 1455. Jirkov v 16. století velmi dobře prosperoval.
Těžila se tu kamencová ruda, od roku 1556 v dole Svatý Kryštof, krátce na to tu vznikla papírna, cihelna, železářská výroba a hřebíkárna, a už roku 1597 měl Jirkov vodovod. Vývoj zastavila hlavně 30 letá válka, k novému rozkvětu přispěla až železnice roku 1872.
Nová doba
Stavba prvního jirkovského sídliště Osady byla zahájena v roce 1947, později přišly na řadu Nové Ervěnice jako poslední sídliště v Československu stavěné z cihel. Od 60. let 20. století se vlivem průmyslu a dopravy prudce zhoršovalo životní prostředí. Začátkem 70. let vyrostlo nové sídliště Vinařická I., počátkem 80. let se začala budovat sídliště Jirkov – střed a panelové domy nad přivaděčem, tedy sídliště Vinařická II. Zde byl v roce 1993 dokončen poslední panelový dům.
Podstatná část města leží na ložisku hnědého uhlí, které sice bylo oficiálně odepsáno, ale až k hranicím Jirkova přiléhá tzv. chráněné ložiskové území Otvice.
Červený hrádek
Hrad Červený hrádek, uváděný i jako Borek, vznikl na počátku 15. století, jeho však husiti dobyli.
Třicetiletou válkou zničený Červený hrádek byl přebudován na jednopatrový barokní zámek se zámeckou kaplí.
Památky města
Kostel, který stojí na místě raně gotického obranného kostelíka z doby kolem roku 1300, ale byl přestavěn v roce 1568 a později zbarokizován.
Městská věž, vysoká skoro 29 metrů, vznikla na základě testamentu Lorenze Glatze v roce 1516 v letech 1540 až 1545. Od června roku 2003 je Městská věž otevřena veřejnosti nejen jako vyhlídka, ale i jako Muzeum Jirků.
Nová radnice je z roku 1581, městský úřad v ní sídlí dodnes.
Od roku 1480 ve městě vařilo pivo, pivovar, který byl postaven roku 1841, roku 1994 vyhořel a roku 2006 byl zbořen. Z dalších památek tu jsou morový sloup s Pietou a socha sv. Jana Nepomuckého.
Největším lákadlem ve městě jsou ale historické sklepy z 16. století, které se podařilo zachránit před zasypáním, a jsou veřejnosti přístupné. Na území Jirkova je několik parků, rybníků i přehrada.
Sport a kultura
Veřejnosti slouží ve městě víceúčelové venkovní sportoviště, lezecká aréna či rekonstruovaná hala, postupně ve městě a okolí přibývají i cyklostezky a další možnosti pro venkovní vyžití. V zimě jsou oblíbenými cíly lyžařské areály na Pyšné, Mezihoří a na Svahové a běžkařské trasy na hřebenu hor.
Kultuře slouží nový kulturní dům a knihovny v Kludského vile. Kultuře slouží kino, místní galerie a Senioklub.
Pro konání velkých společenských akcí se využívá udržované prostředí Červeného hrádku s koupalištěm. Je zde možnost také ubytování v chatkách či stanech.
Z velkých akcí můžeme zmínit tradiční zářijovou Hornickou pouť či říjnový festival pěveckých sborů Písňovar, který staví na dlouholeté tradici pěveckých sborů složených z předškoláků až po seniory.
Ze sportovních oddílů je nejznámější extraligový volejbalový klub. Mezi jednotlivci je to například olympijská plavkyně rekordmanka Simona Baumrtová, kaskadér, biker a freerider Richard Gasperotti, lezec Martin Jech, kanoista Ondřej Biřický a tanečníci Vít Lukavec a Alexandra Štejnarová.
