Cheb, město na nejzápadnějším koutě naší vlasti, má dnes asi 33,5 tisíc obyvatel, je sídlem okresu. Když se zamyslíme nad jeho historií, tak do povědomí veřejnosti vstupuje hlavně tím, že zde byl zavražděn Albrecht z Valdštejna. Ale to jen kapitolka, historie města je mnohem bohatší.
Cesta historie
Nechme stranou pravěk, a skočíme rovnou do raného středověku. Na Chebsku žije trochu bájný kmen Chbané, Cheb se pak poprvé připomíná v roce 1061. Cheb patřil bavorské šlechtě ze Schweinfurtu. Šlo o tak významný rod, že v roce 1021 z kláštera ve Svinibrodu český kníže Břetislav I. svou nastávající manželku Jitku ze Svinibrodu (Schweinfurtu). V roce 1146 získal Cheb císař Fridrich I. Barbarossa, který tu nechal vystavět románskou falc, která se z části dochovala dodnes. Cheb získal městský statut v roce 1179. K Čechám byl Cheb připojen natrvalo v roce 1322.
Cheb ležel na křižovatce kupeckých cest, bylo i zemskou pevností, město proto svíral pás hradeb postupně ještě dostavovaný. Ke zrušení hradeb došlo po roce 1850, nejvýraznějším zásahem bylo propojení náměstí dnešní ulicí Svobody přes bývalé hradby, o města se totiž vstupovalo branou v ulici 26. dubna.
Slavná vražda
Jak to bylo s vraždou Albrechta z Valdštejna? Ten sem přijel na pozvání plukovníka Waltra Butlera, Waltera Leslieho a Johna Gordona, kteří pro něj a jeho přátele uspořádali 25. února 1634 hostinu. Jenže Albrecht hodovat nešel, takže na hradě byli zabiti nejdříve jeho věrní. Vrazi pak vyrazili do města a v Pachelbelovském domě na náměstí, kde byl Albrecht ubytován, ho setník Walter Deveroux zavraždil partyzánou (typ bodné zbraně). Dnes jeho ostatky leží v Mnichově Hradišti.
Cheb dopravní
Cheb je významným dopravním uzlem, silnicí I/6 (E42) je spojen přes Karlovy Vary s Prahou, obdobně ho komunikace I/21 spojuje s dálnicí D5 od Rozvadova na Plzeň a Praha. Železnice spojuje město s Chomutovem a od Schirndingu na Plzeň a Prahu, místní trať vede do Fr. Lázní a Hranic, další pak do Plesné a Plavna další do Lubů u Chebu.
Cheb moderní
Chebané se většinou hlásili k německé národnosti, a také dali poznat svou svrchovanost, i když Cheb patřil ke Koruně česká, nepřijali 1. republiku a chtěli se odtrhnout, jejich plány zmařili italští legionáři. Obdobně se zachovali i po roce 1933, kdy stupňovali útlak Čechů a pak triumfálně přivítali Hitlera. Po konci války, kterou prohráli, museli Cheb opustit a přišli sem zpět vyhnaní Češi, ale i další, kteří město opět osídlili.
Cheb je město sportu, fotbalový klub pamatuje i 15 let v naši nejvyšší soutěž (1980 – 1995), ale čile se má k světu i ve sportovní hale ženská házená (turnaj „O štít města Chebu“), ale i hokej a tenis. Velmi se zde rozmáhá cykloturistika a cyklistika.
V Chebu působí Západočeské divadlo s vlastním souborem, ale je tu i Kulturní centrum Svoboda. Z kulturních a společenských akcí jsou asi nejznámější Valdštejnské slavnosti.
Procházka městem
Procházku městem zahájíme u největší památky, a to u hradu. Již jsme se o něm zmínili, jeho základem bylo pevné slovanské hradiště, kolem roku 1000 již stavění z kamene. Na konci 17. století se město i hrady změnily na barokní pevnost a roku 1743 byl v bojích značně poškozen. Naproti přes řeku stál další menší hrad ze 14. století, který ale téměř zanikl.
Od hradu sejdeme k mostu, kde stojí gotický kostel sv. Bartoloměje s komendou křížovníků s červenou hvězdou, dnes je zde galerie a hotel. Vystoupáme Kamenou ulicí ke kostelu sv. Václava, původně také gotickému. Po Kostelních schodech dojdeme k chrámu sv. Mikuláše, který vznikl jako románský, ale byl goticky přestavěn a prošel i pozdějšími úpravami.
Kostelní ulicí vstoupíme na náměstí, po levé ruce máme dům, kde byl zavražděn Valdštejn, nyní je zde muzeum. Proti muzeu stojí jedna z největších památek města, Špalíček. Uprostřed náměstí je kašna rytíře Rolanda (Wastla) z roku 1591, další barokní kašna je u Špalíčku. Východní stranu zdobí Nová radnice z 18. století, je v ní dnes galerie. Od informačního centra vprostřed západní strany náměstí se dáme Jateční ulicí na Františkánské náměstí s dalšími dvěma kostely, barokním sv. Kláry a gotickým N. P. Marie, za kterým jsou zbytky hradeb.
