Stále vyhledávanější začíná být zvláštní druh cestování, pro který se vžil termín „temná turistika“. Je zaměřena na místa spojená s nějakou tragédií, která je v minulosti postihla. Hlavním smyslem těchto výletů je především autentičnost prostředí a silné emocionální prožitky.
Proto začínají být turistickými cíly například bývalé koncentrační a vyhlazovací tábory na území Německa, Rakouska a Polska, kde je to zejména Osvětim. Stále více lidí navštěvuje také Černobyl.
Historie Černobylu
Město leží na Ukrajině poblíž hranic s Běloruskem. Již ve 12. století to bývalo významné středisko obchodu. Do novodobé historie se Černobyl zapsal výbuchem reaktoru ve zdejší atomové elektrárně dne 26.4.1986, když byl prováděn pokus, zda je turbína schopna dodávat dostatek elektrické energie i při snížení výkonu. V důsledku diletantského postupu však došlo k mohutné explozi, po které k obloze vystoupal hřibovitý oblak kouře obsahující radioaktivní látky. Dnes je již prokázáno, že zamořené mraky obletěly celou zeměkouli.
Tragické následky
Všichni pracovníci elektrárny při výbuchu zemřeli na následky silného ozáření a jejich radioaktivní tělesné pozůstatky byly zality do betonu. Nejpostiženějším místem bylo město Pripjať, které bylo vybudováno pro zaměstnance elektrárny tři kilometry od ní. V té době to byla výkladní skříň SSSR, kde byl lidem k dispozici přístav, železniční nádraží, nemocnice, obchody i zábavní park.
Bezprostředně po výbuchu nebyly lidé informováni o riziku ozáření a evakuace začala až druhý den s tím, ať si vezou jen to nejnutnější a že se do tří dnů vrátí. Poté byl však rozhodnuto, že do města se již nikdy nikdo nevrátí.
Dnes již nebezpečí nehrozí
Celá oblast kolem Černobylu připomínala téměř 30 let po výbuchu krajinu duchů. V Pripjati zůstaly jen betonové stavby postupně zarůstající vegetací. Vesnice byly srovnány se zemí a v postiženém území žije na vlastní riziko pouze asi 3 tisíce převážně starých lidí.
Dnes je Černobyl turistickým cílem a obavy z ozáření jsou zbytečné, neboť při jednodenním výletu dosahuje ozáření takových hodnot, které člověk absolvuje při běžném rentgenovém snímkování.
